Předešlé vlády chtěly naučit budoucí občany ekonomickému chování a základům ekonomie, aby se mohli pohybovat volně v dnešním světě a aby se neopakovala devadesátá léta plná finančních podvodů a klikyháků – zkrátka, aby nová generace aktivních ekonomických subjektů nenaletěla na první špek a zůstala tak nějak nezadlužená co nejdéle s tím, že bude produkovat a vydělávat ještě více. Jenže realita je tak trochu jiná – děti prodělaly tyto „kurzy“, děti vystudovaly (nějak) a nyní jsou z nich dospělí lidé, kteří volí SPD a ANO. Proč je to vlastně tak moc špatně?
Rodiče jsou tu od toho, aby nám předávali své zkušenosti, znalosti, a tak nějak nám zaručili, že nás nesežere hladový pes. Jenomže, stejně jako nás rodiče vychovávají, přenášejí na nás také své ekonomické návyky a zlozvyky, mezi které patří nízká finanční gramotnost (v některých případech) nebo nehospodárnost s finančními prostředky – a to nezachrání ani kurzy ve škole, protože takto vzdělaný hoch následně přijde domů, kde ho i s jeho nápady nařknou z inteligence. Peníze jsou alfa a omega, to je pravidlo našeho konzumního světa a dokud to tak bude, bude třeba lidí, kteří se v něm umí otáčet – jak ale dosvědčuje zadluženost rodin v České republice, můžeme si jenom odhadovat, jak moc tyto kurzy byly efektivní.
Nedostatečné je i vyučování těchto kurzů na školách, na děti je toho moc a je jim to podáváno formou, které je vůbec nezaujme a ani si je to nezíská. Nic je nemotivuje k tomu, aby se o své peníze staraly a rodiče je v tom také zrovna nepodporují, zvláště pak, pokud patří mezi méně bohaté obyvatelstvo. Jak řekl jeden velký muž, chudoba se nejlépe léčí vzděláním, jak ale vzdělat někoho, kdo vzdělán být nechce?
Můžeme si sice říkat, že to přeci nijak svět neovlivní, ale jsme na velkém omylu, pokud si myslíme, že světem hýbe dělník v dole, nýbrž naopak, je to především člověk, který si dokáže spočítat svých pět švestek.
